Osvojení - Základní pojmy

Osvojení (adopce) - je státem garantovaná a zákonem ošetřená forma náhradní rodinné péče, při které přijímají manželé či jednotlivci za vlastní opuštěné dítě a mají k němu stejná práva a povinnosti, jakoby byli rodiče.

• osvojením vzniká mezi osvojiteli a dítětem vztah jako mezi biologickými rodiči a vlastními dětmi

• dítě získává příjmení nových rodičů 

• vztah mezi dítětem a příbuznými osvojitelů je příbuzenský 

• osvojit lze pouze nezletilé dítě 

• nelze osvojit dítě počaté, dosud však nenarozené 

• podmínkou osvojení je právně volné dítě (souhlas biologických rodičů nebo zákonného zástupce dítěte s osvojením, dvouměsíční žádný zájem rodičů od narození dítěte, šestiměsíční opravdový nezájem rodičů) 

• osvojit dítě může manželská dvojice, manžel(ka) rodiče dítěte nebo jedinec. Osvojení jedincem je podle zákona možné v případě, že je předpoklad, že toto osvojení bude plnit svoje společenské poslání. 

• o osvojení rozhoduje soud na návrh osvojitele 

• jako společné dítě mohou osvojit pouze manželé 

• mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl 

Děti vhodné pro osvojení jsou děti, u kterých se předpokládá méně problémový zdravotní a psychomotorický vývoj a které je možné předat do rodinné péče především v raném věku.

Náš zákon definuje osvojení:

• prosté, obyčejné, označované někdy též zrušitelné

  • osvojitelé se nezapisují do matriky jako rodiče, tj. v rodném listu dítěte zůstávají uvedeni původní rodiče 

  • soud může osvojení zrušit z důležitých důvodů 

  • tento typ je využíván u dětí mladších jednoho roku, neboť nezrušitelné osvojení je možné pouze u dětí starších než jeden rok 

• nezrušitelné 

  • osvojitelé jsou na základě rozhodnutí soudu zapsáni v matrice, místo rodičů osvojence 

  • minimální věková hranice osvojovaného dítěte je jeden rok 

  • toto osvojení nelze zrušit 

Osvojení zrušitelné může být změněno v osvojení nezrušitelné, nikoliv však naopak.

• osvojení dětí do ciziny a z ciziny, tj. mezinárodní osvojení

  • tato forma náhradní rodinné péče je možným řešením v případě, že se pro dítě nedaří najít náhradní rodinu v zemi původu.

  • mezinárodní osvojení je upraveno Úmluvou o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení, kterou vypracovala a přijala Haagská konference mezinárodního práva soukromého 29.5.1993. V České republice vstoupila tato úmluva v platnost 1.6. 2000 a spolu se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, umožňuje osvojení dětí do ciziny a z ciziny.

  • Haagská úmluva jasně stanovuje postup při osvojování dítěte do zahraničí, určuje povinnosti a kompetence jednotlivých institucí, definuje právo dítěte na přednostní osvojení v zemi svého původu, zaručuje biologickým rodičům anonymitu a zásadně vylučuje jakékoliv zisky z adopcí. Zároveň nařizuje signatářským státům, aby na svém území určily jeden ústřední orgán, který bude za osvojení dětí do zahraničí odpovědný. U nás tuto funkci zprostředkovatele plní Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně.