F.A.Q. - Často kladené otázky
1. Žijeme spolu, ale nejsme manželé. Můžeme žádat o svěření dítěte do adopce?
2. Může o svěření dítěte do náhradní rodinné péče žádat samožadatelka nebo
samožadatel?
3. Mohou o adopci žádat jen manželé, kteří nemohou mít vlastní dítě?
4. Jsou pro žadatele o osvojení stanoveny nějaké věkové hranice, kdy již jejich
žádost nelze přijmout?
5. Jak se posuzuje délka trvání manželství žadatelů?
6. Jak jsou při rozhodování o zařazení do evidence žadatelů posuzovány jejich
příjmy? Je možné zařazení do evidence, jestliže jeden z manželů je nezaměstnaný?
7. Je invalidní důchod na straně žadatele kriteriem pro zamítnutí žádosti?
8. Bydlíme v podnájmu, nevadí to?
9. Jaké jsou čekací doby na dítě?
10. V minulosti jsme již přípravné kurzy pro budoucí rodiče absolvovali a dva
roky již pečujeme o osvojené dítě. V případě, že bychom podávali žádost o
svěření dalšího dítěte, bude nutné, abychom celou přípravu na rodičovství opět
podstupovali?
11. Mám adoptované dítě. Mají biologičtí rodiče nějaká práva? Mohli by chtít
dítě zpátky?
12. Jak postupovat, mají-li návštěvy biologických rodičů dítěte negativní dopad
na psychiku dítěte, kterého máme v pěstounské péči?
13. Lze dítěti svěřenému do adopce měnit křestní jméno a je to vůbec vhodné?
14. Dítěti, které bylo svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu se
nepodařilo upravit poměry v jeho biologické rodině tak, aby se do ní mohlo
vrátit. Také se dítě právně neuvolnilo pro možnost přejít do péče osvojitelů.
Mohou pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči na dobu přechodnou, požádat o
jeho svěření do normální dlouhodobé pěstounské péče?
15. O prázdninách jsme poznali jedno dítě z dětského domova, chtěli bychom mu
poskytnout zázemí a domov. Jak máme postupovat?
16. Pokud žadatelé chtějí do náhradní rodinné péče přijmout více dětí. Je nutné,
aby pokaždé podávali novou žádost a byli znovu odborně posuzováni?
17. Jaký je postup máme-li zájem přijmout do osvojení dítě z ciziny?
18. Manžel je cizinec, ale žijeme v Praze. Můžeme žádat o svěření dítěte do
adopce v naší republice? Za jakých podmínek?
19. Máme české občanství, ale dlouhodobě žijeme v cizině. Jakým způsobem můžeme
žádat o svěření dítěte do adopce z České republiky?
20. Chtěli bychom nějakému dítěti z dětského domova pomáhat tím, že bychom si ho
brali k sobě na víkendy, nebo na prázdniny. Je taková možnost? Co pro to můžeme
udělat?
1. Žijeme spolu, ale nejsme manželé. Můžeme žádat o svěření
dítěte do adopce?
Naše legislativa umožňuje osvojit dítě, jako společné pouze manželům.
Požádat o svěření dítěte do adopce můžete. Oba budete muset doložit všechny
potřebné doklady a projít odborným posouzením, zda máte všechny předpoklady pro
přijetí dítěte do péče. Posouzeni budete oba dva, dítě však bude moci být
nakonec svěřeno pouze jednomu z vás. Pokud časem uzavřete manželství, pak druhý
partner bude moci vaše dítě osvojit jako váš manžel(ka) s vaším souhlasem.
2. Může o svěření dítěte do náhradní rodinné péče žádat
samožadatelka nebo samožadatel?
Podat žádost o svěření dítěte do náhradní rodinné péče má možnost i samotná žena
nebo muž.
Dítěti je vždy vybírána ta nejvhodnější rodina a proto může být dána někdy
přednost úplné rodině.
Osamělí žadatelé by měli dobře zvážit nejen míru své tolerance vůči přijímanému
dítěti, ale také své možnosti, zda a jak budou schopni dítě po všech stránkách
zabezpečit.
3. Mohou o adopci žádat jen manželé, kteří nemohou mít
vlastní dítě?
Takové kriterium není v zákoně stanoveno. Žádosti o osvojení mohou podávat i
žadatelé s vlastními dětmi. Úřad je povinen žádost přijmout, posoudit ji a
zabývat se jí.
4. Jsou pro žadatele o osvojení stanoveny nějaké věkové
hranice, kdy již jejich žádost nelze přijmout?
Zákon o rodině v ustanovení § 65 říká, že mezi osvojitelem a osvojencem musí být
přiměřený věkový rozdíl. Za přiměřený věkový rozdíl mezi osvojitelem a
osvojencem je zpravidla považován takový, který není menší než 20 let a není
větší než 40 let. Vždy se však k posouzení případného konkrétního svazku
přistupuje zcela individuálně. Každý žadatel by se měl zamyslet sám nad tím, zda
bude schopen být dítěti dostatečnou oporou a průvodcem až do jeho dospělosti. A
zda se bude umět vždy přizpůsobit potřebám dítěte, přiměřeně jeho věku.
5. Jak se posuzuje délka trvání manželství žadatelů?
U žadatelů o náhradní rodinnou péči se kromě jiného posuzuje stabilita
manželských vztahů a rodinného prostředí. Je tedy přihlíženo nejen k délce
trvání manželství, ale i k délce společného soužití partnerů před uzavřením
manželství. Doporučujeme tedy i tomto uvědomit sociální pracovnic při podávání
žádosti.
6. Jak jsou při rozhodování o zařazení do evidence žadatelů
posuzovány jejich příjmy? Je možné zařazení do evidence, jestliže jeden z
manželů je nezaměstnaný?
Součástí dokumentace žadatelů jsou i údaje o finančních a sociálních poměrech.
Žadatele lze zařadit do evidence i když je jeden z manželů nezaměstnaný a to
tehdy, jestliže ekonomické poměry a schopnosti žadatelů dávají předpoklad, že i
po převzetí dítěte (příp. dětí ) do péče bude rodina dostatečně hmotně
zabezpečena.
7. Je invalidní důchod na straně žadatele kriteriem pro
zamítnutí žádosti?
Samotný fakt, že žadatel užívá invalidní důchod neznamená, že nemůže být zařazen
do evidence žadatelů o náhradní rodinnou péči. K žadatelům je při odborném
posuzování přistupováno individuálně. Pro vyjádření posudkového lékaře i
psychologů k takové žádosti je rozhodující míra případného omezení
pečovatelských a výchovných schopností na straně žadatele. Zvažte především sami
své schopnosti a možnosti. Máte-li za to, že je ve vašich silách dobře
zabezpečit všechny potřeby dítěte, pak si žádost podejte a nechte na
odbornících, ať ji posoudí.
8. Bydlíme v podnájmu, nevadí to?
Při posuzování žádosti se přihlíží především k tomu, zda je rodina schopna
dítěti vytvořit podmínky pro jeho zdárný vývoj a výchovu, zda je domácí
prostředí stabilní a zda bude vyhovovat potřebám dítěte. Vlastní byt nebo
rodinný domek není podmínkou při podávání žádosti.
9. Jaké jsou čekací doby na dítě?
Délka doby čekání na dítě se odvíjí od konkrétní situace v kraji. Ovlivňuje ji
počet dětí, které jsou nahlášené jako vhodné pro svěření do náhradní rodinné
péče a počet žadatelů zařazených do evidence. Vliv na délku této doby mají také
konkrétní představy žadatelů o přijímaném dítěti, míra jejich tolerance k osobní
a rodinné anamnéze dětí.
10. V minulosti jsme již přípravné kurzy pro budoucí rodiče
absolvovali a dva roky již pečujeme o osvojené dítě. V případě, že bychom
podávali žádost o svěření dalšího dítěte, bude nutné, abychom celou přípravu na
rodičovství opět podstupovali?
Podle novely zákona o sociálně-právní ochraně č. 359/1999 Sb. dochází ke změně.
Obsah odborného posouzení zahrnuje nyní rovněž vyhodnocení absolvování přípravy.
Je proto nutné absolvovat přípravu k přijetí dítěte do rodiny před vydáním
rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů.
V rámci odborného posuzování by tedy mělo být rozhodnuto o tom, zda bude nutné,
abyste absolvovali přípravu, pokud ano pak jestli v plném rozsahu, nebo jen její
část zaměřenou na některá specifika, jako je např. přijímání dalšího dítěte do
rodiny, apod.
11. Mám adoptované dítě. Mají biologičtí rodiče nějaká
práva? Mohli by chtít dítě zpátky?
Zprostředkované osvojení, tj. osvojení bez vztahu k určitým osvojitelům je
anonymní. Biologičtí rodiče dítěte nejsou účastníky řízení o osvojení. Není
proto potřeba mít obavy z jejich reakcí. Všichni jsou ze zákona o
sociálně-právní ochraně č. 359/1999 Sb. v platném znění, vázáni mlčenlivostí.
Každý, kdo ztíží péči osvojitele nebo výchovu osvojence prozrazením nebo
rozšířením údajů o osvojení, se dopustí přestupku a může mu být uložena vysoká
pokuta.
12. Jak postupovat, mají-li návštěvy biologických rodičů
dítěte negativní dopad na psychiku dítěte, kterého máme v pěstounské péči?
Možnosti jsou různé, záleží na konkrétní situaci. Vždy je dobré probrat vše s
Vaší sociální pracovnicí či psychologem a požádat je o pomoc. Pokud je vyhrocena
situace v průběhu návštěv rodičů za dítětem, požádejte o účast při těchto
návštěvách právě sociální pracovnici, která má dítě na starost, psychologa nebo
jiné instituce, které se problematikou sociálně-právní ochrany dětí zabývají.
Lze také nechat dítě vyšetřit psychologem a mají-li tyto návštěvy opravdu
negativní dopad na psychiku dítěte, lze se obrátit na soud se žádostí o omezení
návštěv rodičů, případně i o jejich zákaz. Pokud biologičtí rodiče jednají v
kolizi se zájmem dítěte (např. odmítají dát souhlas např. k vystavení cestovního
pasu dítěte, k plánované operaci apod. nebo není možné tento jejich souhlas
získat, protože nejsou dlouhodobě k zastižení), může být dítěti soudem ustanoven
opatrovník, který v konkrétním případě namísto zákonných zástupců rozhodne.
V odůvodněných případech (většinou na základě znaleckých posudků) může také soud
rodiče jejich rodičovské zodpovědnosti zbavit a ustanovit opatrovníky dítěte
jeho pěstouny.
Není na místě, abyste tyto problémy řešili sami, nebojte se vyhledat včas pomoc
odborníků. Pro všechny zúčastněné by měl být předním hlediskem především zájem
dítěte.
13. Lze dítěti svěřenému do adopce měnit křestní jméno a je
to vůbec vhodné?
Ke změně křestního jména dítěte lze přistoupit až po pravomocném rozhodnutí
soudu o jeho osvojení. Žádost se podává v místě bydliště osvojitelů na odboru
vnitřních věcí úřadu obce s rozšířenou působností. Pokud máte v úmyslu měnit
přijímanému dítěti jeho křestní jméno, je vhodné jej již od počátku novým jménem
oslovovat a zvolit jméno, které je jménu dítěte alespoň trošku podobně znějící.
14. Dítěti, které bylo svěřeno do pěstounské péče na
přechodnou dobu se nepodařilo upravit poměry v jeho biologické rodině tak, aby
se do ní mohlo vrátit. Také se dítě právně neuvolnilo pro možnost přejít do péče
osvojitelů. Mohou pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči na dobu
přechodnou, požádat o jeho svěření do normální dlouhodobé pěstounské péče?
Ano. Pokud by pěstouni vykovávající pěstounskou péči na přechodnou dobu měli
zájem o svěření takového dítěte do pěstounské péče, bude na nich, aby podali
návrh přímo k soudu . Takový postup by byl v souladu s § 45 odst. 5 zákona o
rodině, kdy soud rozhodne o výchově dítěte vždy, odpadnou-li důvody pro svěření
dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu.
15. O prázdninách jsme poznali jedno dítě z dětského domova,
chtěli bychom mu poskytnout zázemí a domov. Jak máme postupovat?
V takovém případě nejsou splněny podmínky a předpoklady pro zprostředkování
náhradní rodinné péče orgány sociálně-právní ochrany ve smyslu § 19 a § 20
zákona o sociálně.-právní ochraně č. 359/1999 Sb., ve znění přepisů pozdějších.
Je proto třeba obrátit se přímo na příslušný soud s návrhem na svěření dítěte do
pěstounské péče nebo osvojení, dle jeho právní situace. Vhodné je informovat o
tomto kroku příslušný úřad, který bude v případném řízení dítě zastupovat. Je
třeba se také domluvit s vedením dětského domova.
16. Pokud žadatelé chtějí do náhradní rodinné péče přijmout
více dětí. Je nutné, aby pokaždé podávali novou žádost a byli znovu odborně
posuzováni?
Je více možností:
1. Pokud žadatelé v žádosti o zařazení do evidence žadatelů projeví zájem
přijmout více než jedno dítě, jsou v tomto smyslu odborně posouzeni a dle jejich
zájmu buď přijmou více dětí najednou (př. dvojčata, sourozence) a nebo po
přijetí jednoho dítěte zůstávají dál v evidenci zařazených žadatelů. Žádost pak
průběžně aktualizují a časem jsou vybráni na další dítě.
2. Jestliže však žadatelé teprve po přijetí jednoho dítěte do náhradní rodinné
péče projeví zájem přijmout další dítě nebo děti, musí počítat s tím, že bude
nutné podávat novou žádost o zařazení do evidence.
17. Jaký je postup máme-li zájem přijmout do osvojení dítě z
ciziny?
V takovém případě je třeba tuto skutečnost v žádosti o zařazení do evidence
osvojitelů hned uvést. Žádost budete normálně podávat na sociálním odboru úřadu
obce s rozšířenou působností v místě vašeho trvalého bydliště.
Odborné posouzení žádosti provede příslušný krajský úřad, který však po vydání
rozhodnutí o vašem zařazení do evidence, postoupí žádost ke zprostředkování
osvojení dítěte z ciziny Úřadu pro mezinárodně-právní ochranu dětí v Brně.
Pokud máte zájem adoptovat dítě, které jste poznali v cizině, obraťte se pro
informace také na Úřad pro mezinárodně-právní ochranu dětí v Brně. Každá země má
totiž jiná pravidla pro uskutečňování mezinárodní adopce.
18. Manžel je cizinec, ale žijeme v Praze. Můžeme žádat o
svěření dítěte do adopce v naší republice? Za jakých podmínek?
Pokud má váš manžel povolení k trvalému pobytu v ČR, nebo je podle zvláštního
právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na našem území hlášen na území ČR
po dobu nejméně 365 dnů, pak jsou splněny podmínky pro podání žádosti o
zprostředkování osvojení dle zákona o sociálně-právní ochraně č. 359/1999 Sb.,ve
znění přepisů pozdějších.
19. Máme české občanství, ale dlouhodobě žijeme v cizině.
Jakým způsobem můžeme žádat o svěření dítěte do adopce z České republiky?
Pokud vaše obvyklé bydliště (tj. místo, kde pracujete a vedete domácnost) je v
jiném státě, který stejně jako naše republika ratifikoval „Úmluvu o ochraně dětí
a spolupráci při mezinárodním osvojení“, pak máte možnost žádat o osvojení
dítěte z naší republiky. Žádáte prostřednictvím ústředního orgánu státu v němž
žijete. Zmiňovaná mezinárodní smlouva dává smluvním státům garanci, že osvojení
bude probíhat v nejlepším zájmu dítěte, proto ústřední orgán naší republiky,
kterým je „Úřad pro mezinárodně-právní ochranu dětí“ v Brně, spolupracuje ve
věci osvojení pouze se smluvními státy této „Úmluvy“.
20. Chtěli bychom nějakému dítěti z dětského domova pomáhat
tím, že bychom si ho brali k sobě na víkendy, nebo na prázdniny. Je taková
možnost? Co pro to můžeme udělat?
Takovou formu pomoci dětem v ústavní péči upravuje v § 30 zákona o
sociálně-právní ochraně č. 359/1999 Sb.
Nejprve je potřeba ověřit, zda vaše rodina má všechny předpoklady pro
poskytování takové pomoci. Z tohoto důvodu se musíte obrátit na sociální odbor
úřadu v místě vašeho trvalého bydliště s tím, že máte zájem poskytnout takovou
pomoc a chcete, aby vaše rodina byla posouzena.
Jakmile budete mít doporučující vyjádření, můžete požádat krajský úřad, nebo
přímo některý dětský domov o vytipování dítěte, které by takovou pomoc
potřebovalo.
Zdroj: Střediska náhradní rodinné péče
|
