Olomoucký kraj


Jaký je postup vašeho krajského úřadu poté, kdy obdržíte žádost klientů z obce s rozšířenou působností?

Po doručení žádosti se spisovou dokumentací žadatele o zařazení do některé z forem evidence NRP tuto přebírá podle formy jedna ze tří sociálních pracovnic krajského OSPOD, pracoviště NRP (1.-A,2.-PP, 3.- PPPD). Tato sociální pracovnice žádost zaeviduje do krajské evidence –  Excel tabulky, kde se evidují všechny žádosti v této struktuře: 1. aktivní žádosti (A+PP), 2. rozšířené žádosti, 3. žádosti o PPPD, 4. zprostředkované žádosti, 5. žádosti v odvolání, 6. archivní žádosti – vyřazené.

Sociální pracovnice provede kontrolu žádosti žadatelů a jejich spisu, zda-li veškeré obsažené dokumenty naplňují požadavky stanovené krajem (vždy aktuálně v metodickém doporučení obsaženém v zápisu z porady kraje s pověřenými obcemi – nyní platná verze z 06/2016). Chybí-li nějaké dokumenty či údaje, vyzve telefonicky, mailem nebo písemným přípisem příslušnou sociální pracovnici OSPOD pověřené obce k dodání těchto dokumentů obratem či v přiměřené lhůtě.

Vedoucí oddělení na výzvu sociální pracovnice přidělí žádost jedné ze dvou psycholožek pracoviště. Psycholožka spolu s příslušnou sociální pracovnicí najdou nejbližší společný volný termín, na který bude žadatel pozván na první setkání. Žadatelům je zaslána pozvánka k prvnímu setkání na doručenku. Doba čekání žadatele na první setkání na krajském úřadě se liší podle aktuálního pracovního vytížení psycholožky a sociální pracovnice – obvykle se snažíme pozvat žadatele do 30-60 dní od doručení žádosti o zařazení krajskému úřadu.

Celý proces odborného posouzení ve všech třech částech sociální – zdravotní – psychologické je na našem pracovišti ve znamení velmi úzké spolupráce všech tří subjektů – sociální pracovnice – posudkového lékaře – psycholožky.

První setkání se obvykle dělí na samostatné setkání žadatelů se sociální pracovnicí a následné sezení s psycholožkou pracoviště. Trvá průměrně 4-5 hodin, na což jsou žadatelé předem v pozvánce upozorněni.

Pakliže ze spisové dokumentace žadatelů vyplývají již na samém počátku jakákoli rizika či kontraindikace pro jejich zařazení do evidence, probíhá obvykle první setkání se žadateli společně se sociální pracovnicí i psycholožkou, kde se snažíme vysvětlit, v čem vnímáme ona rizika a proč nedoporučujeme pokračování v procesu zařazení. Někdy (jsou-li rizika zejména v psychologické rovině) je první setkání zahájeno setkáním s psycholožkou. Pokud žadatelé nereflektují na doporučení, aby žádost přerušili nebo vzali zpět a trvají na pokračování procesu zařazení, tak pak následuje první setkání se sociální pracovnicí.

Zdravotní posouzení provádí pro KÚ OK na základě DPČ dva externí posudkoví lékaři. Sociální pracovnice nakopíruje ze spisu žadatelů veškeré údaje o jejich zdravotním stavu – tzn. zdravotní část formuláře žádosti + zdravotní zprávy specialistů, jsou-li žadatelé v jejich péči. Pokud chybí tyto zprávy a posudky ve spisové dokumentaci žadatelů, jsou vyzváni v průběhu prvního setkání se sociální pracovnicí, aby tyto zprávy lékařů – specialistů obratem na KÚ OK do spisu dodali. Po úspěšné kompletaci informací a dokumentů o zdravotním stavu žadatelů jsou tyto předány osobně příslušnému posudkovému lékaři. Je-li zdravotní stav žadatelů komplikovaný, nebo zdá-li se posudkovému lékaři, že informace dodané ze spisové dokumentace mu neumožní komplexně posoudit zdravotní stav žadatelů, má posudkový lékař možnost vyžádat si u praktického lékaře žadatele přes sociální pracovnici kompletní zdravotní dokumentaci žadatele. Žadatel je zkontaktován sociální pracovnicí s výzvou, aby se dostavil podepsat souhlas se zapůjčením své zdravotní dokumentace, a tento souhlas je zaslán jeho praktickému lékaři. Po doručení zdravotní dokumentace na náš úřad (ve speciálním režimu, aby bylo zabráněno otevření obálky kvůli zachování soukromí žadatele), je kompletní zdravotní dokumentace předána osobně posudkovému lékaři, který si ji vyžádal. Po provedení zdravotního posouzení je sociální pracovnicí zdravotní dokumentace vrácena poštou praktickému lékaři žadatele. Zdravotní posouzení trvá dle komplikovanosti zdravotního stavu žadatele  a dle efektivity případné spolupráce s jeho praktickým lékařem od několika dnů až po 60 dnů, někdy bohužel i déle.

Pokud již ze spisové dokumentace žadatelů vyplývají jejich zdravotní komplikace, které s největší pravděpodobností budou mít dopad na jejich zařazení do evidence, je buď sociálním pracovníkem, nebo psychologem žadatel na toto upozorněn a není s ním zatím domlouván termín druhého psychologického sezení – aby se žadatelé zbytečně nezatěžovali psychodiagnostikou. V okamžiku, kdy je nám posudkovým lékařem doručen posudek o zdravotním stavu žadatele, který opravdu nedoporučuje zařazení žadatele do evidence, je žadatel zkontaktován sociální pracovnicí telefonicky a vyzván, aby se dostavil ke konzultaci ohledně zdravotního stavu. K této konzultaci se snažíme přizvat i posudkového lékaře tak, aby sám vysvětlil žadateli, v čem spatřuje rizika a důvody pro zamítnutí.  Někdy stačí vysvětlit žadateli výsledky zdravotního posouzení telefonicky a ten se již ani nedostavuje – je mu mailem zaslán formulář zpětvzetí / přerušení žádosti, který vyplní a odešle poštou zpět, tím je řízení o zařazení zastaveno nebo přerušeno (je-li momentálně nepříznivý zdravotní stav žadatele výhledově léčitelný, operabilní či jinak stabilizovatelný). 

Pakliže i přes zdravotní komplikace posudkový lékař neshledá důvod pro nezařazení žadatele do evidence a jeho posudek je doporučující, pak se příslušná psycholožka telefonicky zkontaktuje se žadatelem a domluví termín druhého setkání psychologického posouzení.

Do přípravy na přijetí dítěte jsou zařazováni pouze žadatelé, kteří obdrželi doporučující stanovisko posudkového lékaře k jejich zařazení do evidence.

Na termínu druhého setkání psychologického posouzení se psycholožka zpravidla domlouvá na konci prvního sezení. Termíny dalších sezení, návštěv v rodině či vyšetření rodinného systému – psychologické posouzení dětí žadatelů je domlouváno se žadateli dle jejich možností i časových možností posuzující psycholožky. Psychologická část odborného posouzení (bez přípravy) trvá zpravidla 3 měsíce. S přípravou a závěrečným setkáním celkem 6-12 měsíců. Někdy i déle – je to individuální – jsou-li jakákoliv rizika, která u žadatelů vnímáme, pracujeme s nimi déle a podrobněji. Rozhovory se žadateli i administrace psychodiagnostických metod probíhá společně v páru žadatelů.  V indikovaných případech je rozhovor veden s každým ze žadatelského páru zvlášť.  Skupinová administrace psychodiagnostických metod se na našem pracovišti neprovádí.

Po ukončení zpravidla komplexní psychodiagnostiky, posouzení rodinného systému i po doporučujícím zdravotním posouzení je žadatel zařazen do odborné přípravy. Někdy je do přípravy zařazen i žadatel, u kterého stále psychologické posouzení probíhá a je dokončeno až po přípravě. Snažíme se ale, aby to bylo výjimkou.

Pokud se objeví v průběhu psychologického posouzení natolik významná rizika, pro která psycholožka nedoporučuje zařazení žadatelů do evidence a tudíž je zbytečné, aby nastupovali do přípravy, je obvykle se žadateli toto konzultováno a jsou vedeni k tomu, aby svou žádost vzali zpět, nebo přerušili. Odmítají-li však žadatelé vzít svou žádost zpět/ přerušit ji, pak je vyhotovována tzv. Průběžná zpráva z psychologického posouzení (tzv. Závěrečná  zpráva z psychologického posouzení se vyhotovuje až po absolvování přípravy a kompletním ukončení psychologické části odborného posouzení), která je předána sociální pracovnici. Ta písemně vyzve žadatele k seznámení se spisovou dokumentací. Pokud ani během tohoto setkání žadatelé nevezmou žádost zpět, vydává sociální pracovnice rozhodnutí o zamítnutí žádosti. Zpravidla se žadatelé proti tomuto rozhodnutí odvolávají k MPSV.

Kdo u vás v kraji zajišťuje přípravné kurzy a jak a kde tyto kurzy probíhají?

Přípravu na přijetí dítěte zajišťuje pro Olomoucký kraj příspěvková organizace Středisko sociální prevence. Tato organizace disponuje lektory s výcvikem PRIDE, proto jsou přípravy vedeny tímto způsobem a pod licencí PRIDE. V každé skupině je maximálně 16 žadatelů. Příprava je rozvržena zpravidla na 3-4 měsíce, 9 teoretických setkání se koná ve všední den odpoledne, 3 návštěvy v rodině probíhají o víkendech. Po ukončení přípravy (či navazující přípravy u žadatelů o PPPD) je posuzujícímu psychologovi dodána Závěrečná zpráva z přípravy PRIDE žadatelů a její výstupy slouží jako jeden z podkladů pro zpracování Závěrečné zprávy z odborného psychologického posouzení žadatelů o NRP, ve které jsou shrnuty výsledky celého procesu posouzení a práce se žadateli. S lektory přípravy se posuzující psycholožky scházejí před zahájením přípravy (předání informací o žadatelích, konkrétní zakázka směřující k lektorům na zaměření se na určitou problematiku u toho kterého žadatele) a po ukončení přípravy (zpětná vazba lektorů na žadatele).

Jak probíhá psychologické posuzování?

Psychologické posouzení žadatelů o NRP je prováděno 2 kmenovými psychology –zaměstnanci OSPOD KÚ OK, kteří při své práci úzce spolupracují se 3 sociálními pracovníky pracoviště NRP OSPOD KÚ OK i dvěma externími posudkovými lékaři. Nyní máme posilu ½ úvazku psychologa a ½ + ½ úvazku sociálního pracovníka v rámci projektu MPSV.

Prvnímu sezení předchází podrobné prostudování všech dostupných informací o žadatelích z jejich spisové dokumentace zaslané OSPOD pověřené obce dle místa bydliště žadatelů. V případě, že některá informace chybí (např. zpráva o vyšetření dítěte žadatelů v PPP, zpráva psychologa/ psychiatra, byl-li či je-li žadatel v jejich péči, zpráva z MŠ při nízkém věku dětí žadatelů či ze ZŠ při problematickém vzdělávání dítěte atd.), dožádáme si ji zpravidla telefonicky po příslušném OSPOD ještě před prvním setkáním se žadateli, případně vyzveme žadatele během prvního či během některého dalšího setkání, aby příslušné dokumenty dodal sám.

Délka odborného psychologického posouzení žadatelů o NRP se liší podle „náročnosti“ klientů či komplikovanosti jejich rodinného systému. Může se pohybovat včetně přípravy od 5-6 měsíců až po rok či déle. Záleží také na tom, kolikrát do roka otevíráme přípravu na přijetí dítěte.

Jde-li o bezdětné žadatele o osvojení, u kterých se nejeví žádné komplikace, setkáváme se zpravidla třikrát – dvakrát psychodiagnosticky a potřetí po ukončení přípravy, kdy reflektujeme výsledky odborného posouzení a přípravu.

U žadatelů s dětmi jsou psychodiagnostická sezení obvykle tři až čtyři, dále se provádí tzv. posouzení rodinného systému žadatelů – jde o psychologické posouzení jejich dětí, které na našem pracovišti provádíme u dětí od 4 do 18 let (mladší děti vidíme zpravidla při návštěvě v rodině, nebo si vyžádáme/objednáme jejich psychologické posouzení u příspěvkové organizace kraje – u psycholožky kojeneckého ústavu, která pracuje i s malými dětmi 0-4 roky). Po přípravě pak následuje závěrečné reflektivní setkání – hovoříme o výsledcích posouzení žadatelů, jejich dětí i o přípravě.

Struktura odborného psychologického posouzení žadatelů o NRP se liší dle posuzující psycholožky. Každá má svůj obvyklý postup, tempo i metody. Dle Metodického doporučení MPSV č. 8/2009 se obligatorně zaměřujeme na několik klíčových oblastí: osobnost žadatelů, jejich dlouhodobý i aktuální psychický stav, jejich výchovné zkušenosti a schopnosti, stabilitu partnerského vztahu a kvalitu rodinného prostředí. Dále zjišťujeme jejich motivaci i celkové nastavení na přijetí dítěte, jejich nároky a očekávání.

Metodami psychodiagnostické práce je polostrukturovaný rozhovor a administrace testové baterie. Za důležité považujeme i pozorování rodinné interakce v domácím prostředí, které provádíme při návštěvě v rodině (ty jsou realizovány zpravidla pouze u žadatelů s dětmi). Významnou roli hrají i informace ze spisu žadatelů – mnohdy požadujeme po OSPOD žadatelů i celé spisy OM, je-li nebo bylo-li s rodinou dříve sociálně pracováno (rozvody, dohled, výchovné potíže s dítětem v rodině apod.) Všechny tyto informace napomáhají vytvořit plastičtější obraz žadatelů samotných a života jejich rodiny. Dle naší zkušenosti je snaha žadatelů vykreslovat se v lepším světle či nedostatečná sebereflexe potíží v jejich rodinném systému velká. Informace ze spisu OM či jiných odborných zpráv (PPP, MŠ, ZŠ, DÚ apod.) pak mohou sloužit pro další rozhovor se žadateli, ve kterém se pak více obnažují jejich potíže a možná rizika.

Objeví-li se během odborného posouzení jakékoliv indikace pro patologii v osobnosti žadatele či jeho chování nebo prožívání vykazuje známky abnormality, vyžádáme si po žadateli absolvování klinického psychologického a někdy i psychiatrického vyšetření, které si žadatel zajistí sám na své náklady. Pokud zdravotní pojišťovna žadatele má s tímto problém, je klinicko-psychologické či psychiatrické vyšetření žadatele objednání přímo krajem a krajem hrazeno (každý rok nárokujeme určitou částku do našeho rozpočtu k pokrytí těchto případných výdajů).

Ve většině případů je psychodiagnostická část odborného posouzení jak u žadatelů, tak u jejich dětí dokončena před nástupem do přípravy.  Pakliže se během posouzení objeví jakékoliv kontraindikace pro zařazení žadatelů do evidence – u nich či jejich dětí – nejsou již navrhováni do přípravy a je s nimi hovořeno tak, aby svou žádost přerušili, jde-li o kontraindikaci odstranitelnou během času či nějakou nápravou, nebo vzali svou žádost zpět, je-li kontraindikace natolik závažná, že ani čas či další změna by nevedla k nápravě.

Přípravu na přijetí dítěte zajišťuje pro Olomoucký kraj příspěvková organizace Středisko sociální prevence. Tato organizace disponuje lektory s výcvikem PRIDE, proto jsou přípravy vedeny tímto způsobem a pod licencí PRIDE. V každé skupině je maximálně 16 žadatelů. Příprava je rozvržena zpravidla na 3-4 měsíce. Po ukončení přípravy (či navazující přípravy u žadatelů o PPPD) je posuzujícímu psychologovi dodána Závěrečná zpráva z přípravy PRIDE žadatelů a její výstupy slouží jako jeden z podkladů pro zpracování Závěrečné zprávy z odborného psychologického posouzení žadatelů o NRP, ve které jsou shrnuty výsledky celého procesu posouzení a práce se žadateli. S lektory přípravy se posuzující psycholožky scházejí před zahájením přípravy (předání informací o žadatelích, konkrétní zakázka směřující k lektorům na zaměření se na určitou problematiku u toho kterého žadatele) a po ukončení přípravy (zpětná vazba lektorů na žadatele).

Během závěrečného setkání žadatelů s posuzující psycholožkou se tito seznámí se zněním vyhotovené Závěrečné zprávy z odborného psychologického posouzení žadatelů o NRP, dále společně reflektujeme přípravu a hovoříme o všech rizikových či jiných skutečnostech, které během posouzení či přípravy vyplynuly.

KÚ OK provádí dále i odborné psychologické posouzení žadatelů o tzv. hostitelskou péči na vyžádání OSPOD dítěte, u kterého má být HP realizována, pakliže jsou budoucí hostitelé z Olomouckého kraje. Odborné psychologické posouzení není tak zevrubné, se zájemci o HP se hovoří zejména o jejich motivaci, snímá se jejich osobní a rodinná anamnéza, mapují se výchovné zkušenosti a postoje. Z psychodiagnostických metod se používají ty základní, zaměřené na osobnost a případnou patologii. Pokud jsou v rodině budoucích hostitelů i nezletilé děti, provede se orientační psychologické posouzení i u nich. Počet sezení 1-3. U některých hostitelů je závěrem doporučováno, aby absolvovali odbornou přípravu, u některých tento požadavek nevznášíme (zejména u příbuzenské HP).

Psychologické posouzení tzv. příbuzenské pěstounské péče se na pracovišti NRP OSPOD KÚ OK neprovádí. Posouzení rodinných příslušníků dětí, u kterých je navrhována příbuzenská PP provádí v našem kraji psychologové Střediska sociální prevence – tzv. rodinných poraden – přímo na vyžádání soudu či na základě objednávky OSPOD obcí s rozšířenou působností.

Nemáme ani uzavřené žádné dohody o doprovázení pěstounů či přechodných pěstounů. Tuto službu vykonávají jiné pověřené organizace v kraji.

Dále provádíme aktualizační rozhovory a někdy i psychologické přešetření u žadatelů po přerušení procesu zprostředkování či po rozšíření jejich žádosti. Pravidelné aktualizace se dále provádí cca po dvou letech i u žadatelů dlouho zařazených v evidenci – zejména osvojitelů. Dlouhodobě totiž v našem kraji převažuje počet žádostí o osvojení nad počtem dětí pro osvojení určených. Někteří žadatelé (a to zejména tzv. druhožadatelé, kteří již mají v péči dítě či děti vlastní či osvojené) čekají na osvojení dalšího dítěte i řadu let.

Kam se obrátit na vašem krajském úřadě (kontaktní osoba, e-mail, „hotlinka“) – pro základní informace.

https://www.olkraj.cz/nahradni-rodinna-pece-cl-3217.html

Kontakty na zodpovědné osoby – (adresa úřadu, název odboru, kontaktní osoba a vedoucí pracovník)

https://www.olkraj.cz/nahradni-rodinna-pece-cl-3217.html

Kontakt na vedoucího oddělní sociálně-právní ochrany, odbor sociálních věcí: Mgr. Pavel Podivínský, tel. 585 508 228, email: p.podivinsky@olkraj.cz

Další informace (např. mýty, omyly, zkušenosti, atp.)

https://www.rodinajeok.cz/nahradni-rodinna-pece/