Domů » Adopce

Adopce

Upraveno zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 794–845.

Co je to adopce neboli osvojení

Mezi osvojiteli a dítětem vznikají z hlediska práva stejné příbuzenské vztahy jako mezi rodiči a dětmi, příbuzenské vztahy dítěte s původní rodinou rozhodnutím soudu o osvojení zanikají. Osvojitelé jsou zapsáni v rodném listu dítěte na místě jeho rodičů a stávají se zákonnými zástupci dítěte s veškerou rodičovskou odpovědností. Dítě získává příjmení osvojitelů. Osvojení nelze zrušit po uplynutí tří let od rozhodnutí soudu o osvojení (nebylo-li osvojení v rozporu se zákonem).

Osvojitelé mají ze zákona povinnost informovat osvojené dítě o skutečnosti osvojení, jakmile se to bude jevit vhodné, ideálně již od útlého věku přiměřeně rozumovým schopnostem dítěte, nejpozději však do zahájení školní docházky.

O osvojení rozhoduje soud. Před rozhodnutím soudu o osvojení musí být dítě po dobu nejméně šesti měsíců v péči budoucího osvojitele, a to na jeho náklady. Tato podmínka je splněna, jestliže po tuto dobu o dítě na vlastní náklady pečoval pěstoun, poručník nebo jiná fyzická osoba, která se rozhodla dítě osvojit. V případě, kdy je třeba souhlasu rodičů k osvojení dítěte, se podmínka trvání šesti měsíců osobní péče před osvojením počítá vždy až po uplynutí tří měsíců ode dne udělení souhlasu k osvojení.

Osvojit lze v současnosti i zletilého, a to v případě, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Upraveno zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 846 a následující.

Které děti jsou umisťovány do osvojení (adopce), zjistíte v naší sekci Děti svěřované do osvojení a pěstounské péče.

Péče o dítě v osvojitelských rodinách nepodléhá ze strany státních institucí žádnému zvláštnímu dozoru. V případě zájmu či potřeby mohou rodiny využívat podporu nestátních organizací, které se této oblasti věnují, nebo se obrátit na oddělení sociálně-právní ochrany dětí obcí s rozšířenou působností.

Kdo může osvojit

Osvojitelem se může stát zletilá osoba, která by měla být dostatečně zralá, aby byla schopna o dítě pečovat a zajistit jeho řádnou výchovu a všestranný zdravotní, psychický a sociální rozvoj.

  • Mezi osvojitelem a osvojencem by měl být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než 16 let, horní věkovou hranici zákon nestanovuje;
  • Společně dítě mohou osvojit jen manželé;
  • V případě soužití registrovaných partnerů může dítě osvojit jen jeden z nich;
  • Dítě může osvojit i jednotlivec (osoba, která žije sama bez partnera);
  • Skutečnost, že žadatel již má děti biologické či svěřené do náhradní rodinné péče, nebrání tomu osvojit si další dítě;
  • Zdravotní a psychický stav žadatele by neměl výrazně omezovat jeho pečovatelské a výchovné schopnosti;
  • V případě, že má žadatel záznam v rejstříku či opisu rejstříku trestů, posuzuje se závažnost tohoto činu ve vztahu k jeho pečovatelským a výchovným schopnostem

Osvojení není možné mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. Toto omezení neplatí v případě náhradního mateřství. (Osvojit dítě tedy nemůže jeho babička ani jeho zletilá sestra, avšak teta či strýc by mohli dítě osvojit. Je však vždy na individuálním posouzení soudu, zda by osvojení v daném případě bylo ku prospěchu dítěte.)

Co je důležité zvážit před podáním žádosti o zprostředkování adopce, se dozvíte v naší sekci Nároky na osvojitele a pěstouny nebo v sekci Období rozhodování.

Proces zprostředkování osvojení

Upraven zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

Zprostředkovat osvojení mohou v České republice pouze státní instituce. Ke zprostředkování nedochází v případě tzv. přímé adopce. Jedná se o situace, kdy rodiče přivolí k osvojení dítěte ve vztahu k určité osobě. Tehdy posuzování probíhá až v průběhu soudního řízení o svěření dítěte, které je zahájeno na základě návrhu podaného budoucími osvojiteli.

Detailní popis jednotlivých kroků na cestě za adopcí naleznete také v naší sekcí Proces zprostředkování adopce. Toto období může trvat různě dlouhou dobu v závislosti na praxi daného kraje. O tom, jak probíhají odborné přípravy a posouzení ve vašem kraji, se dozvíte v sekci Praxe v krajích.

Mezinárodní adopce

Pod pojmem mezinárodní adopce se rozumí osvojení dítěte do ciziny nebo z ciziny. Pokud se nedaří najít náhradní rodinu pro dítě v zemi jeho původu, je možným řešením právě mezinárodní adopce.

Mezinárodní osvojení je upraveno mimo jiné Úmluvou o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení (tzv. Haagská úmluva o ochraně dětí). Úmluva nařizuje signatářským státům, aby na svém území určily jeden ústřední orgán, který bude za osvojení dětí do a ze zahraničí zodpovědný. U nás tuto funkci plní Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně. Úřad vzhledem ke garanci určitých záruk v procesu zprostředkování mezinárodního osvojení spolupracuje pouze se zeměmi, které ratifikovaly tzv. Haagskou úmluvu o ochraně dětí.

Pro zprostředkování mezinárodní adopce přitom není rozhodující státní občanství žadatele ani jeho trvalý pobyt, ale tzv. „obvyklé bydliště žadatele“, tedy kde žadatel skutečně bydlí, kde má zázemí, kde pracuje apod. O mezinárodní osvojení se tak bude jednat i v případě, že např. český státní občan žijící v zahraničí bude chtít zprostředkovat osvojení dítěte z České republiky.

Více informací o mezinárodní adopci naleznete na stránkách Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

Další zdroje informací a užitečné odkazy

Projekt vznikl díky vzájemné spolupráci

Partneři projektu

Pražské hotely Hilton

© Všechny fotografie byly použity z webové stránky Pexels.com a z archivu Střediska náhradní rodinné péče, spolek.