Domů » Základní informace » Náhradní rodinná péče v číslech

Náhradní rodinná péče v číslech

Kolik dětí každoročně najde novou adoptivní nebo pěstounskou rodinu? A kolik nových žádostí o zprostředkování náhradní rodinné péče evidují městské úřady? Sdílíme s vámi výstupy z výkazů Ministerstva práce a sociálních věcí z oblasti sociálně-právní ochrany dětí.

Ze srovnání dat mezi lety 2020-2024 lze sledovat, že v rámci tohoto období nebyl zaznamenán markantní rozdíl v počtu dětí umístěných do jedné z forem náhradní rodinné péče mezi jednotlivými roky, vyjma pěstounské péče na přechodnou, kde lze sledovat pozvolný nárůst počtu dětí svěřovaných do péče přechodných pěstounů.

Lze však například pozorovat, že počet žadatelů o osvojení, kteří jsou každý rok zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli, je dlouhodobě několikanásobně vyšší než počet dětí, které jsou každým rokem osvojeny. Počet dětí svěřovaných do pěstounské péče je zároveň dlouhodobě několikanásobně vyšší než počet osvojených dětí. Zhruba dvě třetiny dětí, které jsou svěřovány do pěstounské péče, jsou svěřovány osobám příbuzným nebo blízkým, kdy se podle platné legislativy jedná o nezprostředkovaný typ pěstounské péče.

Osvojení (adopce)

 

Před tím, než dojde k finálnímu osvojení (adopci) dítěte, musí budoucí adoptivní rodič(e) pečovat o dítě nejméně 6 měsíců v rámci takzvazné péče před osvojením. Tato doba je zákonem stanovena pro přesvědčivé zjištění, že byl mezi dítětem a adoptivním rodičem vytvořen bezpečný a stabilní vztah, jaký je smyslem a cílem osvojení (viz § 829 Občanského zákoníku, č. 89/2012 Sb.). Teprve po uplynutí této doby je možné podat soudní návrh o finální osvojení.

V roce 2024 bylo do péče před osvojením (péče budoucích adoptivních rodičů) umístěno celkem 384 dětí, dále bylo ve stejném roce celkem 294 dětí osvojeno finálně (po uplynutí 6-měsíční péče před osvojením). Souhrně se tedy pro rok 2023 jedná o 678 dětí.

V roce 2023 bylo do péče před osvojením (péče budoucích osvojitelů) umístěno 435 dětí, dalších 395 dětí bylo v tomto roce osvojeno (celkem 830 dětí).

Pěstounská péče

 

Stejně jako u osvojení (adopce) může soud svěřit budoucím pěstounům dítě nejdříve do předpěstounské péče. Její délku stanoví se zřetelem k okolnostem případu a nad průběhem a úspěšností předpěstounské péče vykonává soud dohled (viz § 963, Zákon č. 89/2012 Sb.).

Od roku 2022 je rozlišována zprostředkovaná pěstounská péče a nezprostředkovaná pěstounská péče. Zprostředkovaná pěstounská péče je taková péče, kdy je rodina dítěti „vybrána“ krajským úřadem. U nezprostředkované pěstounské péče tento akt „výběru“ rodiny prostřednictvím krajského úřadu chybí. Nezprostředkovanými pěstouny jsou typicky prarodiče, jiní příbuzní nebo osoby dítěti blízké.

V roce 2024 bylo do dlouhodobé pěstounské péče (zprostředkované i nezprostředkované) svěřeno celkem 1895 dětí, 163 dětí bylo dále svěřeno do předpěstounské péče a 940 dětí bylo umístěno do pěstounské péče na přechodnou dobu.

V roce 2023 bylo do dlouhodobé pěstounské péče svěřeno celkem 1615 dětí, 142 dětí bylo dále svěřeno do předpěstounské péče a 833 dětí bylo umístěno do pěstounské péče na přechodnou dobu.

Adopce vs. pěstounská péče: Proč se na adopci čeká dlouho?

Data Ministerstva práce a sociálních věcí z let 2019–2023 ukazují výrazný nepoměr mezi počtem podaných žádostí o adopci a počtem dětí, které jsou do adopce skutečně svěřeny. Počet žadatelů o osvojení (adopci) je dlouhodobě několikanásobně vyšší než počet dětí, které jsou každoročně osvojovány (adoptovány). Dle těchto výsledků je průměrně podáno 494 nových žádostí o adopci ročně a 344 je každým rokem adoptováno. Vzhledem k nižšímu počtu dětí, které je možné adoptovat, a vyššímu počtu dětí pro pěstounskou péče tak zprostředkování adopce trvá delší čas než u pěstounské péče.

U pěstounské péče (PP) je situace opačná – počet dětí, které potřebují pěstounskou péči, výrazně převyšuje počet nově podaných žádostí o pěstounství. Průměrně je podáno 370 žádostí o zprostředkovanou pěstounskou péči, ročně je do zprostředkované pěstounské péče svěřeno 533 dětí. Počet dětí svěřených do pěstounské péče je vyšší než počet nově podaných žádostí, neboť během každého roku vždy dobíhá posouzení žádostí, které byly podány v předešlých letech.

Kvůli nízkému počtu dětí vhodných k adopci a naopak vysokému počtu dětí, které potřebují pěstounskou péči, je proces zprostředkování adopce obvykle výrazně delší, neboť počet žadatelů výrazně převyšuje počet dětí k adopci.

Počty podaných žádostí o náhradní rodinnou péči v letech 2020 - 2024

Žádost o zprostředkování náhradní rodinné péče lze podat v obci s rozšířenou působností (zpravidla na městské úřadě) na oddělení sociálně-právní ochrany dětí v místě trvalého bydliště žadatelů. Při jejím podávání žadatelé specifikují, jakou formu péče chtějí dítěti poskytovat - osvojení (adopce), pěstounská péče, nebo pěstounská péče na přechodnou dobu.

V roce 2024 bylo podáno celkem 372 nových žádostí o osvojení (adopci), dále 446 žádostí o dlouhodobou pěstounskou péči a 256 žádostí o pěstounskou péči na přechodnou dobu. "Schválených žadatelů" o osvojení (adopci), tedy těch, kteří úspěšně dokončili proces odborného posouzení a byli zařazeni do evidence osob vhodných stát se osvojiteli, bylo v evidenci krajských úřadů na konci roku 2024 celkem 1 214.

V roce 2023 bylo podáno 436 nových žádostí o osvojení (adopci), 397 žádostí o dlouhodobou pěstounskou péči a 200 žádostí o pěstounskou péči na přechodnou dobu. V roce 2022 se jednalo o 483 žádostí o osvojení (adopci), 367 žádostí o dlouhodobou pěstounskou péči a 221 žádostí o pěstounskou péči na přechodnou dobu. V roce 2021 se jednalo o 540 žádostí o osvojení (adopci), 380 žádostí o dlouhodobou pěstounskou péči a 120 žádostí o pěstounskou péči na přechodnou dobu. V roce 2020 potom 485 žádostí o osvojení (adopci), 315 žádostí o dlouhodobou pěstounskou péči a 121 žádostí o pěstounskou péči na přechodnou dobu.

Zdroj dat

Mezinárodní adopce

Pokud není možné najít vhodnou náhradní rodinu pro dítě v jeho zemi původu, mezinárodní adopce (osvojení) může být řešením takové situace. Pravidla pro mezinárodní osvojení jsou stanovena Úmluvou o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení. Zprostředkováním mezinárodní adopce dětí mezi státy, které musí být Úmluvou vázány, je v České republice pověřen Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (UMPOD). Do průběhu adopce dětí ze zemí, které k Úmluvě nepřistoupily, Úřad nezasahuje a ani je nepodporuje.

Mezi lety 2019-2023 byly adoptovány pouze dvě děti cizí státní příslušnosti do České republiky. Osvojené děti pocházely ze 2 rozdílných zemí – Indie (v roce 2020) a Vietnam (v roce 2021).

Ve stejném období (2019-2023) bylo zprostředkováno celkem 94 mezinárodních osvojení z České republiky do zahraničí. Nejčastěji byly české děti osvojovány do Itálie a Španělska (celkem 15 dětí do každé země), dále do Německa a na Island (13 dětí do každé země) a rovněž do Švédska (11 dětí) a Dánska (10 dětí).

Počet zprostředkovaných mezinárodních osvojení z České republiky do zahraničí prostřednictvím UMPOD:
Stát 2019 2020 2021 2022 2023
Dánsko 2 4 2 2 0
Island 4 4 4 0 1
Itálie 1 3 2 6 3
Lichtenštejnsko 0 0 0 1 0
Německo 5 3 3 2 0
Nizozemsko 1 0 2 1 2
Rakousko 4 0 2 1 0
Slovinsko 1 1 1 0 0
Španělsko 9 1 3 0 2
Švédsko 3 1 3 0 4
Celkem 30 17 22 13 12
Zdroj dat

Děti s romskými kořeny v systému náhradní rodinné péče

Podle kvalifikovaných odhadů pracovníků krajských úřadů, kteří pro děti vyhledávají náhradní rodiny, je podíl romských dětí, pro které je adopce nebo pěstounská péče úspěšně zprostředkována, nižší, než je tomu u dětí většinového etnika. Rozdíl je přičítán především nedostatku žadatelů o adopci nebo pěstounskou péči, kteří by byli ochotni přijmout romské dítě.

V roce 2020 byly v evidenci krajských úřadů přibližně dvě pětiny dětí romského etnika z celkového počtu dětí, pro které bylo třeba zprostředkovat adopci nebo pěstounskou péči. Z dětí, které byly v daném roce do evidence zařazeny nově, bylo přibližně každé třetí romského etnika. Počet romských dětí v evidenci krajských úřadů byl nejvyšší v Ústeckém kraji, dále v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Naopak nejnižší počty romských dětí byly odhadnuty ve Zlínském a Pardubickém kraji.

Dle většiny pracovníků obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, kteří přijímají a posuzují žádosti o adopci nebo pěstounskou péči, je pouze 10-20 % z žadatelů otevřeno přijmout dítě romského etnika. Téměř všichni pracovníci se zároveň shodují, že by bylo žádoucí, aby samotných romských žadatelů o NRP bylo více. Přesto je jejich zkušenost s romskými žadateli velmi ojedinělá.

Zdroj dat

Postadopční podpora adoptivních rodin

Článek Hozové a Křečkové Tůmové (2024) analyzoval postadopční podporu jako klíčový faktor stability adoptivních rodin v České republice, kde systematická podpora osvojitelů chybí. Do jejich kvantitativního výzkumného šetření se zapojilo celkem 577 respondentů, do kvalitativního výzkumu 139 respondentů. Respodenti výzkumu byli z řad adoptivních rodičů, odborníků na osvojení, pracovníků OSPOD a dětí vyrůstajících v adopci.

Klíčová zjištění:

  • Nedostatečná postadopční podpora v ČR: Po soudním rozhodnutí o adopci neexistuje formální systém služeb pro osvojitele, na rozdíl od pěstounů. Tento deficit ohrožuje stabilitu rodin a může vést k problémům s integrací dítěte.
  • Potřeby osvojitelů: Nejčastěji požadované služby zahrnují psychologickou a terapeutickou podporu (94 % rodin), vzdělávání o specifických potřebách osvojených dětí (94 %) a možnost sdílení zkušeností s jinými adoptivními rodinami (90 % rodin).
  • Regionální rozdíly: Rodiny mimo Prahu a Středočeský kraj mají omezený přístup k odborné pomoci.
  • Nepředvídatelnost finančních prostředků: Neziskové organizace suplují státní podporu, avšak čelí finanční nejistotě, což vede k omezené dostupnosti služeb.
Zdroj dat

Projekt vznikl díky vzájemné spolupráci

Partneři projektu

Pražské hotely Hilton

© Všechny fotografie byly použity z webové stránky Pexels.com a z archivu Střediska náhradní rodinné péče, spolek.