Před tím, než dojde k finálnímu osvojení (adopci) dítěte, musí budoucí adoptivní rodič(e) pečovat o dítě nejméně 6 měsíců v rámci takzvazné péče před osvojením. Tato doba je zákonem stanovena pro přesvědčivé zjištění, že byl mezi dítětem a adoptivním rodičem vytvořen bezpečný a stabilní vztah, jaký je smyslem a cílem osvojení (viz § 829 Občanského zákoníku, č. 89/2012 Sb.). Teprve po uplynutí této doby je možné podat soudní návrh o finální osvojení.

V roce 2024 bylo do péče před osvojením (péče budoucích adoptivních rodičů) umístěno celkem 384 dětí, dále bylo ve stejném roce celkem 294 dětí osvojeno finálně (po uplynutí 6-měsíční péče před osvojením). Souhrně se tedy pro rok 2023 jedná o 678 dětí.

V roce 2023 bylo do péče před osvojením (péče budoucích osvojitelů) umístěno 435 dětí, dalších 395 dětí bylo v tomto roce osvojeno (celkem 830 dětí).

Stejně jako u osvojení (adopce) může soud svěřit budoucím pěstounům dítě nejdříve do předpěstounské péče. Její délku stanoví se zřetelem k okolnostem případu a nad průběhem a úspěšností předpěstounské péče vykonává soud dohled (viz § 963, Zákon č. 89/2012 Sb.).

Od roku 2022 je rozlišována zprostředkovaná pěstounská péče a nezprostředkovaná pěstounská péče. Zprostředkovaná pěstounská péče je taková péče, kdy je rodina dítěti „vybrána“ krajským úřadem. U nezprostředkované pěstounské péče tento akt „výběru“ rodiny prostřednictvím krajského úřadu chybí. Nezprostředkovanými pěstouny jsou typicky prarodiče, jiní příbuzní nebo osoby dítěti blízké.

V roce 2024 bylo do dlouhodobé pěstounské péče (zprostředkované i nezprostředkované) svěřeno celkem 1895 dětí, 163 dětí bylo dále svěřeno do předpěstounské péče a 940 dětí bylo umístěno do pěstounské péče na přechodnou dobu.

V roce 2023 bylo do dlouhodobé pěstounské péče svěřeno celkem 1615 dětí, 142 dětí bylo dále svěřeno do předpěstounské péče a 833 dětí bylo umístěno do pěstounské péče na přechodnou dobu.

Žádost o zprostředkování náhradní rodinné péče lze podat v obci s rozšířenou působností (zpravidla na městské úřadě) na oddělení sociálně-právní ochrany dětí v místě trvalého bydliště žadatelů. Při jejím podávání žadatelé specifikují, jakou formu péče chtějí dítěti poskytovat - osvojení (adopce), pěstounská péče, nebo pěstounská péče na přechodnou dobu.

V roce 2024 bylo podáno celkem 372 nových žádostí o osvojení (adopci), dále 446 žádostí o dlouhodobou pěstounskou péči a 256 žádostí o pěstounskou péči na přechodnou dobu. "Schválených žadatelů" o osvojení (adopci), tedy těch, kteří úspěšně dokončili proces odborného posouzení a byli zařazeni do evidence osob vhodných stát se osvojiteli, bylo v evidenci krajských úřadů na konci roku 2024 celkem 1 214.

V roce 2023 bylo podáno 436 nových žádostí o osvojení (adopci), 397 žádostí o dlouhodobou pěstounskou péči a 200 žádostí o pěstounskou péči na přechodnou dobu. V roce 2022 se jednalo o 483 žádostí o osvojení (adopci), 367 žádostí o dlouhodobou pěstounskou péči a 221 žádostí o pěstounskou péči na přechodnou dobu. V roce 2021 se jednalo o 540 žádostí o osvojení (adopci), 380 žádostí o dlouhodobou pěstounskou péči a 120 žádostí o pěstounskou péči na přechodnou dobu. V roce 2020 potom 485 žádostí o osvojení (adopci), 315 žádostí o dlouhodobou pěstounskou péči a 121 žádostí o pěstounskou péči na přechodnou dobu.

Podle kvalifikovaných odhadů pracovníků krajských úřadů, kteří pro děti vyhledávají náhradní rodiny, je podíl romských dětí, pro které je adopce nebo pěstounská péče úspěšně zprostředkována, nižší, než je tomu u dětí většinového etnika. Rozdíl je přičítán především nedostatku žadatelů o adopci nebo pěstounskou péči, kteří by byli ochotni přijmout romské dítě.

V roce 2020 byly v evidenci krajských úřadů přibližně dvě pětiny dětí romského etnika z celkového počtu dětí, pro které bylo třeba zprostředkovat adopci nebo pěstounskou péči. Z dětí, které byly v daném roce do evidence zařazeny nově, bylo přibližně každé třetí romského etnika. Počet romských dětí v evidenci krajských úřadů byl nejvyšší v Ústeckém kraji, dále v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Naopak nejnižší počty romských dětí byly odhadnuty ve Zlínském a Pardubickém kraji.

Dle většiny pracovníků obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, kteří přijímají a posuzují žádosti o adopci nebo pěstounskou péči, je pouze 10-20 % z žadatelů otevřeno přijmout dítě romského etnika. Téměř všichni pracovníci se zároveň shodují, že by bylo žádoucí, aby samotných romských žadatelů o NRP bylo více. Přesto je jejich zkušenost s romskými žadateli velmi ojedinělá.