Kolik dětí je každoročně svěřeno do péče budoucích osvojitelů nebo do pěstounské péče? A kolik nových žádostí o zprostředkování náhradní rodinné péče obdrží úřady? Přinášíme údaje z ročních výkazů Ministerstva práce a sociálních věcí z oblasti sociálně-právní ochrany dětí.

Statistiky z let 2019 až 2025 ukazují rozdílný vývoj zájmu o jednotlivé formy náhradní rodinné péče. Počet nových žádostí o osvojení dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2019 bylo podáno 525 žádostí, v roce 2025 jich bylo 345, tedy přibližně o třetinu méně. Oproti roku 2024 se jejich počet snížil o dalších 7 %.

Počet žádostí o dlouhodobou pěstounskou péči naopak v posledních letech roste. V roce 2025 bylo podáno 457 žádostí, což představuje meziroční nárůst přibližně o 2,5 %. Výrazně se zvýšil také počet žádostí o pěstounskou péči na přechodnou dobu. Zatímco v roce 2021 jich bylo 122, v roce 2025 již 273 – za čtyři roky se tedy jejich počet více než zdvojnásobil.

V roce 2025 bylo 440 dětí svěřeno do péče před osvojením a 315 dětí bylo osvojeno. Do dlouhodobé pěstounské péče bylo svěřeno 1 814 dětí, přičemž 1 185 z nich, tedy přibližně dvě třetiny, převzali příbuzní nebo jiné osoby dítěti blízké. Dalších 139 dětí bylo svěřeno do předpěstounské péče a 927 dětí do pěstounské péče na přechodnou dobu.

Před tím, než dojde k finálnímu osvojení (adopci) dítěte, musí budoucí adoptivní rodič(e) pečovat o dítě nejméně 6 měsíců v rámci takzvazné péče před osvojením (či péče budoucích osvojitelů). Tato doba je zákonem stanovena pro přesvědčivé zjištění, že byl mezi dítětem a adoptivním rodičem vytvořen bezpečný a stabilní vztah, jaký je smyslem a cílem osvojení (viz § 829 Občanského zákoníku, č. 89/2012 Sb.). Teprve po uplynutí této doby je možné podat soudní návrh o finální osvojení.

V roce 2025 bylo do péče před osvojením a do péče budoucích osvojitelů svěřeno 440 dětí. Ve stejném roce bylo 315 dětí finálně osvojeno. V roce 2024 se jednalo o 384 dětí svěřených do péče před osvojením a 294 osvojených dětí; v roce 2023 o 435 a 395 dětí.

Tyto dvě hodnoty nelze sčítat jako celkový počet dětí, které v daném roce získaly adoptivní rodinu. Zachycují dvě různé fáze procesu a stejné dítě může být v průběhu roku zahrnuto do obou ukazatelů.

Stejně jako u osvojení (adopce) může soud svěřit budoucím pěstounům dítě nejdříve do předpěstounské péče. Její délku stanoví se zřetelem k okolnostem případu a nad průběhem a úspěšností předpěstounské péče vykonává soud dohled (viz § 963, Zákon č. 89/2012 Sb.).

Rozlišujeme zprostředkovanou a nezprostředkovanou pěstounskou péči. U zprostředkované pěstounské péče je konkrétní rodina pro dítě vyhledána krajským úřadem. Nezprostředkovaná pěstounská péče neprobíhá prostřednictvím tohoto procesu a týká se typicky prarodičů, jiných příbuzných nebo osob, které dítě zná a jsou mu blízké.

V roce 2025 bylo do dlouhodobé pěstounské péče svěřeno celkem 1 814 dětí. Z nich 1 185 převzali příbuzní nebo jiné osoby dítěti blízké. U zbývajících 629 dětí výkaz neumožňuje určit, v kolika případech šlo o zprostředkovanou a v kolika o nezprostředkovanou pěstounskou péči. Dalších 139 dětí bylo svěřeno do předpěstounské péče a 927 dětí do pěstounské péče na přechodnou dobu.

V roce 2024 bylo do dlouhodobé pěstounské péče svěřeno 1 895 dětí, do předpěstounské péče 163 dětí a do pěstounské péče na přechodnou dobu 940 dětí. Po výrazném nárůstu v roce 2024 tak v roce 2025 počty mírně poklesly.

Aktualizované statistiky počtu přechodných i dlouhodobých pěstounů najdete také na stránkách www.budinpestoun.cz.

Žádost o zprostředkování náhradní rodinné péče se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, zpravidla na oddělení sociálně-právní ochrany dětí podle místa trvalého pobytu žadatele. Žadatelé v ní uvádějí, zda mají zájem o osvojení, dlouhodobou pěstounskou péči nebo pěstounskou péči na přechodnou dobu.

V roce 2025 bylo podáno:

• 345 žádostí o osvojení;
• 457 žádostí o dlouhodobou pěstounskou péči;
• 273 žádostí o pěstounskou péči na přechodnou dobu.

K 31. prosinci 2025 bylo v evidenci krajských úřadů vedeno 1 134 žádostí o osvojení, 724 žádostí o dlouhodobou pěstounskou péči a 354 žádostí o pěstounskou péči na přechodnou dobu. Jde o žádosti, které již byly po odborném posouzení zařazeny do evidence, nikoli však nutně o rodiny, jež byly v daném okamžiku připraveny bezprostředně přijmout dítě. Evidence zachycuje dlouhodobě probíhající proces a zahrnuje také žadatele, u nichž bylo zprostředkování dočasně přerušeno – například na jejich vlastní žádost, z důvodu změny životní situace, po vytipování pro konkrétní dítě nebo po svěření dítěte do péče před osvojením či předpěstounské péče. Samotný počet evidovaných žádostí proto nelze chápat jako počet rodin, které jsou aktuálně k dispozici pro přijetí dítěte.

Vedle toho zůstávalo ke konci roku nevyřízených dalších 353 žádostí o osvojení, 404 žádostí o dlouhodobou pěstounskou péči a 226 žádostí o pěstounskou péči na přechodnou dobu. Tyto žádosti byly stále v procesu vyřizování – mohlo probíhat doplňování podkladů, příprava žadatelů nebo jejich odborné posouzení.

Podle kvalifikovaných odhadů pracovníků krajských úřadů, kteří pro děti vyhledávají náhradní rodiny, je podíl romských dětí, pro které je adopce nebo pěstounská péče úspěšně zprostředkována, nižší, než je tomu u dětí většinového etnika. Rozdíl je přičítán především nedostatku žadatelů o adopci nebo pěstounskou péči, kteří by byli ochotni přijmout romské dítě.

V roce 2020 byly v evidenci krajských úřadů přibližně dvě pětiny dětí romského etnika z celkového počtu dětí, pro které bylo třeba zprostředkovat adopci nebo pěstounskou péči. Z dětí, které byly v daném roce do evidence zařazeny nově, bylo přibližně každé třetí romského etnika. Počet romských dětí v evidenci krajských úřadů byl nejvyšší v Ústeckém kraji, dále v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Naopak nejnižší počty romských dětí byly odhadnuty ve Zlínském a Pardubickém kraji.

Dle většiny pracovníků obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, kteří přijímají a posuzují žádosti o adopci nebo pěstounskou péči, je pouze 10-20 % z žadatelů otevřeno přijmout dítě romského etnika. Téměř všichni pracovníci se zároveň shodují, že by bylo žádoucí, aby samotných romských žadatelů o NRP bylo více. Přesto je jejich zkušenost s romskými žadateli velmi ojedinělá.