Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz.

Pokud již proběhlo osvojení dítěte manželem Vaší kamarádky, má dítě postavení společného dítěte manželů. Manžel Vaší kamarádky bude tedy brán jako otec dítěte. Pokud bude probíhat rozvodové řízení, bude nutné nejprve vyřešit otázku péče o dítě. K opatrovnickému soudu bude nejdříve muset být podán návrh na úpravu poměrů nezletilého, tedy komu má být dítě svěřeno dítě do péče, možnost střídavé péče, úprava kontaktů s druhým rodičem apod. Bude také stanoveno výživné na dítě.

Pokud od osvojení neuplynula lhůta 3 roky a jsou-li pro to důležité důvody, soud může osvojení na návrh osvojitele nebo osvojence zrušit. To však nesmí být v rozporu se zákonem. Osvojením pak zanikne poměr vzniklý osvojením i povinnosti a práva z tohoto poměru vyplývající a obnovuje se předchozí příbuzenský poměr. Osvojenec bude mít po zrušení osvojení příjmení, které měl před osvojením, ledaže prohlásí, že si stávající příjmení ponechá.

V případě potřeby nás neváhejte kontaktovat na čísle naší infolinky. Rádi si s Vám domluvíme osobní nebo online schůzku.

Tým Střediska náhradní rodinné péče

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. V případě osvojení je nejdříve nutné kontaktovat Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) na městském úřadě v místě Vašeho trvalého bydliště. Zde Vám sociální pracovníci předají žádosti o zařazení do evidence žadatelů. Tento formulář je také dostupný na webu MPSV zde společně s dotazníkem, který je její součástí. K žádosti je nutné doložit také výpis z rejstříku trestů, zprávu o zdravotním stavu od praktického lékaře a potvrzení o výši příjmů za posledních 12 měsíců. Po odevzdání všech výše uvedených dokumentů Vás navštíví sociální pracovnice příslušného OSPOD a provede ve Vaší domácnosti sociální šetření. Následně je žádost postoupena příslušnému Krajskému úřadu, který zajišťuje psychologické posouzení žadatelů a přípravné kurzy pro žadatele, které jsou v délce 48 hodin. Na základě zjištěných poznatků z odborného posouzení vydá Krajský úřad rozhodnutí o zařazení nebo nezařazení do evidence žadatelů o osvojení.

Krajský úřad také vede evidenci dětí, kterým se hledá náhradní rodina. Pokud jsou žadatelé vytipováni jako vhodné osoby stát se osvojiteli, Krajský úřad je kontaktuje a podrobně seznámí s dokumentací dítěte. Po té zprostředkuje osobní kontakt dítěte s novou rodinou.

Pro další informace týkající se náhradní rodinné péče Vám přikládám našeho Průvodce náhradní rodinnou péčí.

V případě zájmu si s námi můžete domluvit  osobní nebo telefonickou či online schůzku.

S přáním hezkého dne,
Tým Střediska náhradní rodinné péče

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 v § 20 uvádí, že žádost může podat i cizinec, “kterému vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie) nebo který má na území České republiky povolen trvalý pobyt. Pokud tedy tyto podmínky splňujete, nic Vám ve zprostředkování osvojení nebrání.

Fakt, že jste slovenské národnosti, tedy nezakládá k odlišnému přístupu při zprostředkování osvojení. Takové jednání je naopak považováno za diskriminační.

Rádi Vás během procesu podpoříme. Neváhejte se tak obrátit na naši infolinku na čísle 725 756 505 nebo email info@nahradnirodina.cz. Můžeme se rovněž domluvit na osobní nebo online konzultaci.

Tým Střediska náhradní rodinné péče

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. Občanský zákoník upravuje osvojení zletilé osoby v § 846-854. Je tedy možné, aby Váš manžel, osvojil Vaší dceru po nabytí zletilosti. V tomto případě již nebude třeba souhlasu biologického otce. O osvojení rozhoduje soud (dle místa trvalého bydliště dcery) na návrh Vašeho manžela, k němuž se připojí Vaše dcera.

Domníváme se, že Váš případ není v rozporu s dobrými mravy. Pojem dobré mravy není úplně jednoznačně definován, pro Vaší představu uvádíme několik možných právních výkladů.

V moderní právní nauce jsou dobré mravy často charakterizovány jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, které jsou časově konstantní, ačkoliv v průběhu doby se samozřejmě částečně mění. Důležitým prvkem dobrých mravů je, že jsou za dobré mravy a významné hodnoty považovány větší částí společnosti. Osobně se domnívám, že dobré mravy mají velmi blízko k právním zvyklostem, jelikož i ty, aby mohly být považovány za pramen práva, musí být uplatňovány dlouhodobě, nikoliv jen nárazově, a to majoritou společnosti. Dobré mravy by ovšem měly být alespoň do jisté míry pružné a měly by vyplňovat bílá místa v legislativě, kdy zákon nebo vůle smluvních stran může být v rozporu se spravedlností nebo tzv. selským rozumem. Dobré mravy v takovýchto případech dávají soudům legální možnost rozhodnout zákonně a v souladu se spravedlností. Dobré mravy lze tedy do značné míry považovat za morální korektiv, který vlastně ani definovat nelze, jelikož jejich definice by zabránila jejich efektivní funkčnosti. Dobré mravy musí být především aplikovány vždy na konkrétní situaci, někdy v užším a někdy v širším pojetí, velmi flexibilně, a proto je jejich přesná definice spíše nevhodná.

Účel dobrých mravů je zejména negativní, smyslem není určit co je a není morální a na společnosti pak vynucovat chování morálně dovolené. Dobré mravy naopak mají být brzdou jednání, které zcela zjevně morálním není, a které překračuje morální standardy očividným způsobem. Lze dobré mravy tedy přirovnat k etickému minimu, které obsahuje i pozitivní právo. Rovněž je můžeme vnímat jako prvek ekvity v psaném právu, jelikož právě tento účel by měly naplňovat především a pokud jsou správně používány, mohou zvyšovat důvěru v právo a v efektivitu justice.

Ohledně sepsání návrhu pro osvojení dcery se můžete obrátit na občansko-právní poradnu v místě Vašeho bydliště, která Vám zajistí bezplatnou podporu, případně můžete využít hrazených služeb právníka z oblasti rodinného práva.

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. Slovenská republika je členským státem Evropské Unie. Díky tomu je možné využívat sociálního zabezpečení a výhod i z jiného členského státu EU, ve kterém se zdržujete. Pokud je tedy Vaším obvyklým bydlištěm Česká republika a je možné to prokázat (např. potvrzením o zaměstnání, nebo nájemní či kupní smlouvou), nic nebrání tomu, abyste žádost podala na městském úřadě na oddělení sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) v místě Vašeho bydliště.

Více o procesu zprostředkování osvojení (adopce) najdete také v našem Průvodci náhradní rodinné péče, který najdete níže v odkazu.

V případě zájmu si s Vámi rádi domluvíme osobní nebo online konzultaci, kde Vám poskytneme bližší informace.

Tým Střediska náhradní rodinné péče