INFOLINKA +420 725 756 505
Chci konzultaci
Domů » Jsme pár v manželství

Jsme pár v manželství

Úvod

Zvažujete adopci nebo pěstounskou péči jako manželé? Přemýšlíte, co všechno proces obnáší a jak budou odborníci posuzovat právě vaši rodinu?

Mnoho párů vstupuje do procesu s představou, že společná péče o dítě bude přirozeným pokračováním jejich vztahu. Vedle očekávání a radosti se ale často objevují i otázky, zda zvládnou náročnější období, jak dítě přijme jejich rodinu nebo jak se změní jejich partnerský život. To vše je přirozenou součástí rozhodování o náhradním rodičovství. Manželské páry tvoří největší skupinu žadatelů o osvojení i pěstounskou péči. Systém náhradní rodinné péče u nich vychází z předpokladu společné péče a sdílené odpovědnosti dvou osob. Nehodnotí se však „dokonalost vztahu“, ale především schopnost vytvořit pro dítě bezpečné, stabilní a dlouhodobě fungující zázemí.

Co říká legislativa

Manželé podávají společnou žádost o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče na městském úřadě – na oddělení sociálně-právní ochrany dětí podle místa trvalého bydliště jednoho z nich.

Součástí žádosti je dotazník, který mapuje vaše rodinné a sociální poměry, motivaci stát se rodičem i představy o přijímaném dítěti – například věk, zdravotní stav nebo další specifika. K žádosti je třeba doložit také zdravotní zprávu od praktického lékaře, opis z rejstříku trestů a potvrzení o příjmech za posledních 12 měsíců (např. od zaměstnavatele nebo formou daňového přiznání).

Po shromáždění podkladů postoupí městský úřad spis krajskému úřadu. Ten vás vyzve k absolvování povinné odborné přípravy (v délce 48 hodin pro žadatele o adopci a dlouhodobou pěstounskou péči, případně 72 hodin pro žadatele o pěstounskou péči na přechodnout dobu) a a psychologického posouzení. Organizaci, u které přípravu i psychologické posouzení absolvujete, si můžete zvolit – přehled pověřených organizací je dostupný například na portálu budinpestoun.cz.

V případě manželských párů se odborníci zaměřují nejen na každého z partnerů zvlášť, ale také na fungování vztahu jako celku – například na komunikaci, zvládání konfliktů, rozdělení rolí nebo společné představy o rodičovství.

Po dokončení všech částí procesu krajský úřad vydá správní rozhodnutí, zda vás zařadí do evidence osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny. Pokud by bylo rozhodnutí zamítavé, máte možnost podat odvolání.

Podrobnější popis jednotlivých kroků najdete v sekci Adopce a pěstounská péče krok za krokem.

Nejčastější obavy

  • Jak prověří proces náš vztah?
    Proces může otevřít témata, o kterých partneři dříve tolik nepřemýšleli. Pro mnoho párů je ale zároveň příležitostí lépe porozumět vlastním očekáváním.
  • Co když máme odlišné představy o dítěti?
    Rozdílné představy jsou běžné. Důležité je o nich otevřeně mluvit už během přípravy a postupně si ujasňovat, jaké potřeby dítěte dokážete jako pár dlouhodobě naplňovat. Pomoci v tom mohou i informace a zkušenosti získané během příprav a rozhovorů s odborníky.
  • Je náš příjem dostatečný?
    Nejde o vysoký příjem ani majetek. Posuzuje se, zda jste schopni dlouhodobě pokrýt potřeby dítěte a zajistit stabilní zázemí.
  • Není nám už příliš let?
    Věk sám o sobě není automatickou překážkou. Posuzuje se především celkový zdravotní stav, energie a schopnost dlouhodobě zajistit péči o dítě s ohledem na jeho věk a potřeby.
  • Co když jeden z nás zvládá zátěž hůř?
    Je běžné, že každý z partnerů reaguje na stres, nejistotu nebo náročné chování dítěte trochu jinak. Důležité je umět o těchto rozdílech mluvit, všímat si vlastních limitů a nebýt na náročné situace sám. Velkou roli hraje schopnost vzájemně se podpořit a říct si o pomoc.
  • Jak dítě ovlivní náš partnerský vztah?
    Příchod dítěte mění každou rodinu. Adaptace může být náročná a je důležité počítat s tím, že vztah bude potřebovat čas i péči.

Na co se odborníci zaměřují

V průběhu posuzování se odborníci snaží porozumět tomu, jak skutečně žijete a jaké zázemí můžete dítěti nabídnout. Nejde o hledání ideálního životopisu ani „dokonalé domácnosti“. Smyslem je zodpovědně vyhodnotit, zda je vaše situace bezpečná, předvídatelná a dlouhodobě udržitelná pro dítě, které přichází z náročného životního příběhu.

Zajímají se o stabilitu vztahu, způsob komunikace, schopnost zvládat náročné situace i o to, zda sdílíte podobné představy o rodičovství a výchově dítěte. Důležité není, aby partneři byli ve všem stejní, ale aby dokázali spolupracovat a vytvářet pro dítě bezpečné prostředí.

Hodnotí se také vaše bydlení a finanční situace. Není nutné vlastnit nemovitost ani mít nadstandardně vysoký příjem. Bydlení může být nájemní či jiné formy, důležité však je, aby bylo stabilní a bezpečné. Stejně tak se sleduje, zda je váš příjem dlouhodobě udržitelný a umožňuje pokrýt běžné potřeby dítěte. Podstatné je, aby prostředí, do kterého dítě přichází, bylo předvídatelné a zvládnutelné s ohledem na jeho potřeby.

Součástí procesu bývá také psychologické posouzení. Psycholog se zajímá o vaše vlastní dětství, zkušenosti ve vztazích a o to, jak dnes o těchto zkušenostech přemýšlíte. Mapuje se například způsob komunikace, řešení konfliktů nebo schopnost vzájemné podpory v náročných situacích.

Někdy se využívá metoda zvaná Adult Attachment Interview. Jde o strukturovaný rozhovor, který se vrací k vašim vzpomínkám na dětství a vztah s pečujícími osobami. Nehodnotí se, zda bylo dětství „dobré“ nebo „špatné“, ale spíše to, jak o něm dokážete mluvit a jak mu dnes rozumíte. Schopnost reflektovat vlastní zkušenosti je důležitá proto, že děti přicházející do náhradní rodiny často nesou složité a někdy i traumatické příběhy.

Smyslem psychologického posouzení není hledat slabiny žadatelů. Jeho cílem je lépe vás poznat, porozumět vašemu fungování ve vztazích a díky tomu zodpovědně posoudit, pro jaké dítě byste mohli být vhodným rodičem.

Co si promyslet

  • Pro jaké dítě můžeme být vhodnými rodiči?
    Součástí žádosti je dotazník, ve kterém budete uvádět své představy o přijímaném dítěti. Je dobré společně přemýšlet o tom, jakou míru zátěže nebo odlišnosti dítěte byste dokázali dlouhodobě přijmout – například zdravotní či vývojové obtíže, zatížení v biologické rodině nebo odlišný etnický původ dítěte – a co už je za hranicí vašich možností.
  • Jak si představujeme rozdělení péče a každodenních povinností?
    Adaptace dítěte může dočasně změnit fungování celé domácnosti. Je dobré mluvit o tom, kdo bude zajišťovat běžnou péči, jak skloubíte práci a rodinný život nebo jak budete reagovat na nečekané situace.
  • Jak přemýšlíme o rodičovství a výchově dítěte?
    Nemusíte se shodnout ve všem. Důležité ale je, abyste měli podobné hodnoty a dokázali společně přemýšlet o tom, co dítě potřebuje.
  • Jak spolu zvládáme náročné situace a konflikty?
    Příchod dítěte do rodiny bývá emočně i organizačně náročný. Pomáhá, pokud partneři dokážou o problémech mluvit, hledat společná řešení a vzájemně se podpořit i ve chvílích nejistoty.
  • Jak budeme pečovat o partnerský vztah i po přijetí dítěte?
    Péče o dítě může partnerský vztah velmi obohatit, ale také zatížit. Pomáhá počítat s tím, že vztah bude potřebovat čas, pozornost a prostor i po přijetí dítěte.
  • Jak budeme o tématu adopce nebo pěstounské péče mluvit s dítětem i okolím?
    Otevřenost a jistota rodičů pomáhá dítěti cítit se bezpečně. Je dobré předem přemýšlet o tom, jak chcete o příběhu dítěte a vaší rodiny mluvit doma i navenek.

Doporučení z praxe

  • Počítejte s tím, že každý z vás může proces prožívat jinak.
    Jeden z partnerů může být nadšenější, druhý opatrnější. Jeden může více přemýšlet o praktických otázkách, druhý o emocích nebo nejistotách. Rozdílné tempo není problém, pokud o něm dokážete mluvit a hledat společnou cestu.
  • Mluvte spolu i o tom, co může být těžké.
    Vedle radosti a očekávání je dobré otevřít i témata únavy, nejistoty, změny partnerského života nebo možného zklamání, pokud adaptace dítěte nebude probíhat podle představ.
  • Nezapomínejte, že dítě přichází do už existujícího vztahu.
    Náhradní rodičovství může vztah posílit, ale také zatížit. Je dobré myslet na to, že péče o partnerský vztah není vedlejší téma – je součástí stability, kterou dítě v rodině zažívá.
  • Zapojujte širší rodinu citlivě a včas.
    Prarodiče, sourozenci nebo další blízcí mohou být velkou oporou, ale potřebují rozumět tomu, že dítě přicházející do náhradní rodiny může potřebovat jiný přístup, více času a citlivější zacházení.
  • Využívejte podporu před i po přijetí dítěte.
    Podpůrné skupiny, poradenství nebo doprovázející organizace mohou být důležitou oporou při podávání žádosti, v průběhu celého procesu i po přijetí dítěte do rodiny.
  • Vzdělávejte se ještě před přijetím dítěte.
    Podcasty, videa, odborné knihy i osobní příběhy náhradních rodičů mohou výrazně rozšířit představu o tom, co tato cesta skutečně obnáší.

Materiály ke stažení

Jak se poradit

Projekt vznikl díky vzájemné spolupráci

Partneři projektu

Pražské hotely Hilton

© Všechny fotografie byly použity z webové stránky Pexels.com a z archivu Střediska náhradní rodinné péče, spolek.

Book a consultation

Do you have questions about adoption, foster care, or other forms of alternative family care? Fill out the form to schedule a personal or online consultation with us.
We’ll take the time to discuss your situation, your options for moving forward, and the practical steps you may need to take.

Objednejte se na konzultaci

Máte otázky k adopci, pěstounské péči nebo dalším formám náhradní rodinné péče? Vyplňte formulář a domluvte si s námi osobní nebo online konzultaci.
V klidu probereme Vaši situaci, možnosti dalšího postupu i praktické kroky, které Vás mohou čekat.