Domů » Jsme stejnopohlavní pár

Jsme stejnopohlavní pár

Úvod

Zvažujete adopci nebo pěstounskou péči jako stejnopohlavní pár? Přemýšlíte, zda je tato cesta v České republice možná a jak bude vaše rodina v procesu posuzována?

Mnoho párů stejného pohlaví do procesu vstupuje s větší nejistotou než ostatní žadatelé. Často nejde jen o otázku, zda zvládnou péči o dítě, ale také o to, jak budou přijati systémem, širší rodinou nebo okolím. Tyto otázky jsou pochopitelné a je dobré je nezlehčovat.

Důležité však je, že i stejnopohlavní páry mohou být součástí systému náhradní rodinné péče. Posuzování se nezaměřuje na sexuální orientaci, ale na to, zda dokážete dítěti nabídnout bezpečné, stabilní a dlouhodobě fungující zázemí. Stejně jako u jiných žadatelů je podstatná motivace, kvalita vztahu, schopnost spolupráce a připravenost přijmout dítě s jeho životním příběhem.

Co říká legislativa

O osvojení (adopci) nebo pěstounskou péči může u stejnopohlavního páru žádat jeden z partnerů jako jednotlivec. Žádost o zprostředkování osvojení a pěstounské péče podává na oddělení sociálně-právní ochrany dětí na městském úřadě podle místa svého trvalého bydliště.

V případě adopce je důležité rozlišovat mezi tím, jak pár do procesu vstupuje fakticky, a tím, kdo se stává rodičem dítěte právně. Stejnopohlavní pár může do procesu vstupovat společně, ale žádost o zprostředkování osvojení (adopce) podává formálně jeden z partnerů. Druhý partner je v procesu posuzován jako osoba žijící ve společné domácnosti a jako důležitá součást rodinného zázemí dítěte.

U pěstounské péče je postup v mnoha ohledech obdobný. Pár může do procesu vstupovat společně, odborné posouzení se bude týkat obou partnerů a bude se hodnotit jejich společné zázemí, vztah i schopnost dlouhodobě pečovat o dítě. Na rozdíl od osvojení však může soud dítě svěřit do společné pěstounské péče partnerů, pokud stejnopohlavní pár uzavřel partnerství dle § 655 odst. 2 Občanského zákoníku. To znamená, že oba partneři mohou být v pěstounské péči právně uznáni jako společně pečující osoby.

Součástí žádosti je dotazník, který mapuje vaše rodinné a sociální poměry, motivaci stát se rodičem i představy o přijímaném dítěti – například věk, zdravotní stav nebo další specifika. K žádosti je třeba doložit také zdravotní zprávu od praktického lékaře, opis z rejstříku trestů a potvrzení o příjmech za posledních 12 měsíců (např. od zaměstnavatele nebo formou daňového přiznání).

Po shromáždění podkladů postoupí městský úřad spis krajskému úřadu. Ten vás vyzve k absolvování povinné odborné přípravy (v délce 48 hodin pro žadatele o adopci a dlouhodobou pěstounskou péči, případně 72 hodin pro žadatele o pěstounskou péči na přechodnout dobu) a případného psychologického posouzení. Organizaci, u které přípravu i psychologické posouzení absolvujete, si můžete zvolit – přehled pověřených organizací je dostupný například na portálu budinpestoun.cz. Do přípravy i posuzování bývá v praxi zapojen také druhý/á partner/ka, protože bude součástí každodenního života dítěte.

Po dokončení všech částí procesu krajský úřad vydá správní rozhodnutí, zda vás zařadí do evidence osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny. Pokud by bylo rozhodnutí zamítavé, máte možnost podat odvolání.

Od roku 2025 platí nová právní úprava partnerství. Pokud stejnopohlavní pár uzavře partnerství dle § 655 odst. 2 Občanského zákoníku – nikoli pouze dřívější registrované partnerství – může druhý partner po dokončení osvojení podat k soudu návrh na osvojení dítěte svého partnera. Zákon výslovně stanovuje, že osvojitelem se může stát také partner, je-li rodičem dítěte druhý z partnerů.

Prakticky to tedy znamená, že v případě osvojení nejprve jeden z partnerů projde procesem a stane se právním rodičem dítěte. Druhý partner je od začátku součástí posuzování a každodenní péče, ale právním rodičem se může stát až následně – na základě samostatného soudního řízení o osvojení dítěte partnera.

Je důležité vědět, že v systému náhradní rodinné péče jsou tradičně preferovány manželské páry, zejména z důvodu právní jistoty dvou osob, které mohou dítěti poskytovat péči společně. To však neznamená, že dítě nemůže být svěřeno do péče i v jiné rodinné situaci. Každá žádost je posuzována individuálně a rozhodující je vždy schopnost vytvořit pro dítě bezpečné, stabilní a dlouhodobě udržitelné prostředí. U stejnopohlavních párů je zároveň důležité dobře porozumět právnímu postavení obou partnerů – tedy tomu, kdo se stává právním rodičem dítěte v první fázi a jaké možnosti nabízí následné osvojení dítěte partnera nebo společná pěstounská péče partnerů.

Podrobnější popis jednotlivých kroků najdete v sekci Adopce a pěstounská péče krok za krokem.

Nejčastější obavy

  • Máme jako stejnopohlavní pár reálnou šanci?
    Ano, stejnopohlavní páry mohou do systému náhradní rodinné péče vstupovat. Je ale důležité vědět, že systém tradičně preferuje manželské páry, zejména kvůli větší právní jistotě dvou osob, kterou mohou dítěti nabídnout. Významnou roli však hrají vaše představy o přijímaném dítěti – například o jeho věku, zdravotním stavu, etnickém původu či specifických potřebách.
  • Nebude naše žádost posuzována přísněji?
    Každá žádost se posuzuje individuálně. Odborníci se zaměřují především na stabilitu vztahu, motivaci, rodinné zázemí a schopnost naplňovat potřeby konkrétního dítěte.
  • Jak vysvětlíme dítěti, že má dvě mámy nebo dva táty?
    Děti potřebují především pravdivost, přijetí a jistotu. Pomáhá, když rodiče o podobě své rodiny mluví přirozeně, věku přiměřeně a bez pocitu, že musí něco obhajovat.
  • Co když se dítě setká s nepřijetím okolí?
    Tato obava je legitimní. Důležité je přemýšlet o tom, jaké prostředí dítě obklopuje – rodina, škola, širší komunita – a jak budete dítě podporovat, pokud se setká s otázkami nebo předsudky.
  • Co když se nás okolí bude hodně ptát?
    Některé otázky okolí mohou přicházet. Není ale nutné sdílet víc, než je pro dítě bezpečné a přiměřené. Důležité je chránit soukromí dítěte a zároveň mu pomáhat rozumět vlastnímu rodinnému příběhu.
  • Budeme mít jako stejnopohlavní pár možnost přijmout i malé dítě?
    Záleží na konkrétní situaci, potřebách dítěte a vaší představě o dítěti. Platí pravidlo, že se hledá nejlepší rodina pro dítě, nikdy ne dítě pro rodinu.

Na co se odborníci zaměřují

V průběhu posuzování se odborníci snaží porozumět tomu, jak skutečně žijete jako pár a jaké zázemí můžete dítěti nabídnout. Nejde o hodnocení vaší orientace ani o hledání „jinakosti“. Smyslem je zodpovědně vyhodnotit, zda je vaše rodinné prostředí bezpečné, předvídatelné a dlouhodobě udržitelné pro dítě, které přichází z náročného životního příběhu.

Zajímají se o stabilitu vztahu, způsob komunikace, vzájemnou podporu a schopnost zvládat náročné situace. U stejnopohlavních párů může být důležité také to, jak přemýšlíte o právním postavení obou partnerů, o rolích v péči a o tom, jak budete dítěti srozumitelně vysvětlovat podobu vaší rodiny.

Pozornost se věnuje také širšímu okolí. Ne proto, že by stejnopohlavní pár musel svou rodinu „obhajovat“, ale proto, že dítě potřebuje vyrůstat v prostředí, které ho přijímá a chrání. Odborníci se proto mohou zajímat o vztahy s prarodiči, dalšími příbuznými, přáteli nebo komunitou, která může být rodině oporou.

Hodnotí se také bydlení a finanční situace. Není nutné vlastnit nemovitost ani mít nadstandardně vysoký příjem. Důležité je, aby prostředí, do kterého dítě přichází, bylo stabilní, bezpečné a vyhovující s ohledem na jeho potřeby.

Součástí procesu bývá také psychologické posouzení. Psycholog se zajímá o vaše vlastní dětství, zkušenosti ve vztazích, způsob zvládání zátěže i to, jak dnes přemýšlíte o rodičovství. U páru se mapuje také vzájemná komunikace, řešení konfliktů a schopnost držet společný rodičovský směr.

Někdy se využívá metoda zvaná Adult Attachment Interview. Jde o strukturovaný rozhovor, který se vrací k vašim vzpomínkám na dětství a vztah s pečujícími osobami. Nehodnotí se, zda bylo dětství „dobré“ nebo „špatné“, ale spíše to, jak o něm dokážete mluvit a jak mu dnes rozumíte. Schopnost reflektovat vlastní zkušenosti je důležitá proto, že děti přicházející do náhradní rodiny často nesou složité a někdy i traumatické příběhy.

Smyslem psychologického posouzení není hledat slabiny žadatelů. Jeho cílem je lépe vás poznat, porozumět vašemu fungování ve vztazích a díky tomu zodpovědně posoudit, pro jaké dítě byste mohli být vhodnou rodinou.

Co si promyslet

  • Jak budeme mluvit o podobě naší rodiny s dítětem?
    Je dobré přemýšlet o jednoduchých, pravdivých a věku přiměřených větách, které dítěti pomohou rozumět tomu, v jaké rodině vyrůstá.
  • Jak budeme chránit soukromí a příběh dítěte?
    Dítě nemá nést odpovědnost za vysvětlování rodiny dospělým. Je důležité promyslet, co bude vědět okolí, co zůstane soukromé a jak budete reagovat na nevhodné otázky.
  • Jak máme rozdělené role v péči, když bude možná dítě svěřeno nejdřív jen jednomu z nás?
    V každodenním životě můžete pečovat společně, ale právní postavení obou partnerů nemusí být od začátku stejné. Je dobré předem mluvit o rozhodování, odpovědnosti i praktických situacích.
  • Jakou oporu máme v širší rodině a okolí?
    Přijetí dítěte se netýká jen páru. Důležité je vědět, kdo z blízkých bude rodinu podporovat a kdo může potřebovat více času nebo informací.
  • Jak budeme reagovat, pokud se dítě setká s předsudky?
    Pomáhá mít promyšlené, klidné a srozumitelné odpovědi. Dítě by mělo doma zažívat, že jeho rodina je přijímaná s jistotou, klidem a bezpečím.
  • Pro jaké dítě můžeme být vhodnou rodinou?
    Součástí žádosti je dotazník, ve kterém budete uvádět představy o přijímaném dítěti. Je dobré společně přemýšlet o tom, jakou míru zátěže nebo odlišnosti dítěte dokážete dlouhodobě přijmout – například zdravotní či vývojové obtíže, zatížení v biologické rodině nebo etnický původ dítěte – a co už je za hranicí vašich možností.
  • Jak budeme pečovat o náš vztah v náročných obdobích?
    Náhradní rodičovství může vztah posílit, ale také zatížit. Stabilita páru je jednou z opor, o kterou se dítě v rodině může opřít.

Doporučení z praxe

  • Mluvte otevřeně o právních krocích ještě před vstupem do procesu.
    Je užitečné mít předem jasno v tom, kdo bude formálně žadatelem, jak bude zapojen druhý partner a jak budete postupovat po dokončení případné adopce.
  • Připravte si jednoduchý jazyk pro dítě i okolí.
    Dítě nepotřebuje složitá vysvětlení, ale jistotu. Pomáhá, když rodiče dokážou klidně a přirozeně mluvit o tom, kdo do rodiny patří a jak rodina vznikla.
  • Zapojujte širší rodinu citlivě a včas.
    Prarodiče, sourozenci nebo další blízcí mohou být významnou oporou. Zároveň mohou potřebovat čas, aby porozuměli specifikům náhradního rodičovství i podobě vaší rodiny.
  • Počítejte s tím, že některá témata se budou vracet.
    Otázky dítěte, školy nebo okolí se mohou měnit podle věku dítěte a situace. Není nutné mít všechny odpovědi hned, důležitá je otevřenost a ochota o nich mluvit.
  • Využívejte podporu před i po přijetí dítěte.
    Podpůrné skupiny, poradenství nebo doprovázející organizace mohou být důležitou oporou při podávání žádosti, v průběhu celého procesu i po přijetí dítěte do rodiny.
  • Hledejte kontakt s dalšími náhradními nebo duhovými rodinami.
    Sdílení zkušeností s rodinami, které řeší podobná témata, může pomoci v praktických otázkách i v posilování jistoty rodičů.
  • Vzdělávejte se ještě před přijetím dítěte.
    Podcasty, videa, odborné knihy i osobní příběhy náhradních rodičů mohou výrazně rozšířit představu o tom, co tato cesta skutečně obnáší.

Projekt vznikl díky vzájemné spolupráci

Partneři projektu

Pražské hotely Hilton

© Všechny fotografie byly použity z webové stránky Pexels.com a z archivu Střediska náhradní rodinné péče, spolek.

Book a consultation

Do you have questions about adoption, foster care, or other forms of alternative family care? Fill out the form to schedule a personal or online consultation with us.
We’ll take the time to discuss your situation, your options for moving forward, and the practical steps you may need to take.

Objednejte se na konzultaci

Máte otázky k adopci, pěstounské péči nebo dalším formám náhradní rodinné péče? Vyplňte formulář a domluvte si s námi osobní nebo online konzultaci.
V klidu probereme Vaši situaci, možnosti dalšího postupu i praktické kroky, které Vás mohou čekat.